Hutngin kamkabat si Káláu APOSTOLO 1
Bos láklák má him káián bos
APOSTOLO
Worwor táil
Ái Luka a turpasi kán pukpuksa sur Iesu tilanang i Lain Arbin er a le on (Luk 1:1‑4), má ák arahi kán pukpuksa i buk minái er a para talsai lain arbin ngádáh a hut ngoi má ák han arkaliut. Ái Luka a le i aru buk minái ur si Tiopilo (mákái worwor táil si Luka). Buk Apostolo a para atalsai tangtangkabin á lotu, má ngádáh a tangkabin tam sara ngoi til Ierusalem ur Samaria má uri tan kuir no on á naul matmatngan pokon (Apo 1:8). Erei á tilik támin táit on á buk minái. A parai si git ngádáh a aptur ngoi á lotu namurwai apaptur kaleng si Iesu. Matananu er di ruruna táil, á di á tan Iudáiá, ki ák porta i di á Tanián a Pilpil (2:1-41). Mái sár lain arbin kápte ngo káián tan Iudáiá masik. Kápte. Tanián a Pilpil a porta mul i tan rung til Samaria er di ruruna i Karisito suri inngasi ngo ái Káláu ákte asengsegeng pas di mul (8:14-17, 8:25). Tanián a porta mul i rung er tili risán suri inngasi ngo matananu no main i naul matmatngan pokon, a arwat suri da kipi araliu ngo da ruruna i Karisito (10:1–11:18). A parai mul si git suri liu má him si Paulo er a arbin arkaliut mai lain arbin uri narsán rung tili risán. Pasi á ngorer, git má talas suri te táit bos tám ruruna di longoi er ák le ur si di ái Paulo. Má kesá táit mul. Ái Luka a le i buk minái i pákánbung a kis i rumán batbat kalar ái Paulo ada Rom. A pátum má ngo na sámtur i nagogon ái Paulo, má ák nem gut ái Luka ngo na inngasi ngo ái Paulo kápate long tekesi sápkin táit.
1
Luk 1:3Ur singim, Konom Tiopilo. Tungu i kak mulán worwor narsam, iau le páptai tan táit no ái Iesu ákte himnai má ákte aratintin mai tangkabin tili pákánbung a páng 2-3  Mar 16:19; Luk 24:36-51; Apo 10:41ák han pang i bung ái Káláu a top pasi urami bát.
A kaleng urami bát ái Iesu
Mat 28:16-20; Mar 16:12-20; Luk 24:13-53; Ioa 20:19–21:23
Má i pákánbung kápte be a tapam urami, ái Iesu a aptur kaleng tili minat, má namur a arinngas sang singin kán kalilik án aratintin. Marán i pákán a tur soura narsá di pasi ahat i sángul á bung. A longoi marán táit a inngas tari ngo ákte liu kaleng, má a worwor tiklik mam di suri lolsit káián ái Káláu. Má mai rakrakai káián Tanián a Pilpil, ái Iesu a atalsai kándi him si di ái rung er ákte ilwa pas di ngo kán boh apostolo. Luk 24:49; Ioa 14:16-17; Apo 2:33Kán tu kis tiklik mam di ái Iesu, má a tur kalar di ngo, “Koion besang gama han pas til main Ierusalem, ái sár gama kis monai artabar káián ái Kakang ákte oror pagas mai má gamáte longrai singing. Mat 3:11Iau parai ngorer kabin ái Ioanes Tám Arsiu a lu arsiu mai dan sár, mái sár kápate tepák má bung, mái Kakang na siu gam mai Tanián a Pilpil.”
Luk 24:21Di hau talum mul ái Iesu mai boh apostolo, ki dik gáltai ngo, “Be Konom, ngádáh? Onin má una aptur kalengnai kiskis má nagogon má ololoh káián ái Káláu main Israel?” Mar 13:32Má a kos di ngoromin, “Ái Tata masik a mon i kán nokwan suri puti pákánbung ngo na hut á tan táit min, má á gam káp kamu te talar suri ngo gama mánán on. Mat 28:19; Luk 24:48Mái sár á gam gama atur páptai rakrakai i pákánbung erei Tanián a Pilpil na akáng gam, má gamák arbin talas sur iau tangkabin main Ierusalem, má uri tan kuir no main Iudáiá, má anang Samaria, má uri naul matmatngan pokon no.”
A be arahi kán worwor narsá di ái Iesu, ki ái Káláu a duruk pasi tili mátán táil i di uramuni armongoh, má kesá kumlán mehmeh a ámkuk pas Iesu alari mát di. 10 Kándi tungai mákmák be namurwai uramuni armongoh, má káp melek sár mul aru kálámul diar tur soura narsá di má kándiar mermer a tuan bal. 11  Mat 26:64; Luk 21:27Má diar má parai si di ngoromin, “Be, gam á bos kakun Galiláiá, wa suri dánih gam sámtur ngorer má kamu tungai mákmák uramuni armongoh? Ái Iesu minái a long pasi ái Káláu urami bát, ái sár na hut sosih ngorer sang mul gamáte mákái a tapam urami.”
Ái Matias a keles Iudas Iskariot
12  Luk 24:50-53Má ngorer ái rung di mák Iesu a tapam, di aptur pas tili pungpung á Oliwa má dik láklák artálár mai kesá kilomita kaleng ur Ierusalem. 13  Mat 10:2-4Má ngo dikte purut á Ierusalem, dik tapam uramuni rum er di lu kis án asir on. Má ngis di ái rung er a ngoromin:
ái Petero,
mái Ioanes,
mái Iakobo,
mái Enru,
mái Pilip,
mái Tomas,
mái Batolomi,
mái Mataio,
mái Iakobo natun ái Alpius,
mái Iudas natun ái Iakop,
mái Saimon (ái á kes tili di ái rung di nem ngo Israel na tur masik alari nagogon til Rom).
14 Má di no tiklik mai tan wák, mái Maria mámán ái Iesu, má rang tuán mul, di lu balbal kis talum má sung mai kepwen hol.
15 I kesi bung i katbán tan bung erei, bos tám ruruna di kis talum má di arwat mai kesá mar mai aru i sángul, mái Petero a sámtur i katbán i di 16  Sak 41:9mák parai si di ngo,
“Rang buhang, pinpidan tili Buk Tabu ákte hut muswan má onin. Tanián a Pilpil ákte para táilnai mai ngudun ái Dewit hirá sang sur Iudas, koner a táilnai rung di tola Iesu. 17 Ái á kes tili git sang má a kipi risán talar i kángit him.”
18  Mat 27:3-8Ái Petero a parai ngorer kabin ái Iudas a top i pirán tabal er di huli suri kán sápkin tatalen má ák han lápkai sár iatung i rumán osmapak. Má namur ái Iudas a bibing mák pur mák liksa puri bál, ki ák leu sara i pokon bál. Má pirán tabal er káián ái Iudas, bos tátáil káián tan Iudáiá di kipi má dik huli kesá kuir bim mai. 19 Má matananu no til Ierusalem di longrai suri ngorer, pasi dik utngi kuir bim erei mai kándi wor ngo Akeldama, sálán ngo ‘Pokon án Dár’.
20  Sak 69:25, 109:8Mái Petero a sopasun i kán worwor mák parai ngo,
“Kabisit Dewit a worwor tus sur Iudas iatung i Buk án Saksak er a parai ngo
‘Na pángán á kán rum,
má kápte kesi kálámul na kis on.’
Má a parai mul ngo
‘Tekes na tánáu pasi kán talar.’
21-22  Mar 1:9, 16:19, Ioa 15:27Má minái gita ilwa pas tekes tili katbán i git suri na tur tiklik mam git má apos tari liu kaleng si Konom Iesu. Ái na tekes tili di á tan kálámul dikte tiklik mam git i kunlán pákánbung a kis i katbán i git ái Konom, tangkabin sang tili bung ái Iesu a kipi arsiu si Ioanes pang i bung ái Káláu a long pasi alar git urami naul bát.”
23 A be worwor no ái Petero, má namur dik utngi ngisán aru kálámul, ái Matias mái Iosep Barsabas, kesá ngisán mul ái Iastus. 24-25 Di be utngi aru kálámul ngorer, ki namur dik sung ngoromin, “Konom, á iáu sang u mánán i bál matananu no. Ái Iudas ákte han alar gim mákte ilwa pasi kán kuir sang ngo na han ur on. Má ngorer una inngas tari si gim ngo ái sinih si diar i aru kálámul min ukte ilwa pasi suri na kipi talar káián apostolo.” 26 Má namur ái rung er di kis talum dik ililam mai matngan hat ngorer i satu, má hat ák pur mák inngas tar Matias, má ngorer dik wás tikliknai mai sángul mai kesá apostolo.

1:1: Luk 1:3

1:2-3: Mar 16:19; Luk 24:36-51; Apo 10:41

1:4: Luk 24:49; Ioa 14:16-17; Apo 2:33

1:5: Mat 3:11

1:6: Luk 24:21

1:7: Mar 13:32

1:8: Mat 28:19; Luk 24:48

1:11: Mat 26:64; Luk 21:27

1:12: Luk 24:50-53

1:13: Mat 10:2-4

1:16: Sak 41:9

1:18: Mat 27:3-8

1:20: Sak 69:25, 109:8

1:21-22: Mar 1:9, 16:19, Ioa 15:27