Hutngin kamkabat si Káláu KOLOSE 1
Buk ái Paulo a le on ​uri narsán bos tám ruruna á
KOLOSE
Worwor táil
A mákmák ngoro ái Paulo a kis i rumán batbat kalar á Rom i pákánbung a le i buk minái ur singin bos Kolose (Apo 28:16-31). Bimán rum á Kolose a kis i balis á Esiá. Má i pákánbung sár erei, a le i aru buk ur si Pilimon má ur singin bos tám ruruna á Epeso mul. Ái Paulo sang kápate soi lain arbin anang Kolose. A mákmák ngoro ái Epapras a longrai lain arbin si Paulo adi Epeso, ki ák han uranang Kolose mák soi lain arbin iatung (Kol 1:7-8; Apo 19:1, 19:8-10). Ái Paulo a le i buk minái suri akeng i bos Kolose suri tan angagur án tám aratintin. Di lu angagur mai marán táit. Di lu obop pasi te tara támin bung (Kol 2:16) má di lu lotu uri narsán tan angelo (2:18). Dik nem ngo tan kálámul da kis sang i lalin nagogon (2:20-22) má i tatalen án kut aririu (2:11). Dik apakta pasi kándi holhol sang ngo ái á matngan mánán a lami kálámul uri liu (2:4, 2:8, 2:18). Mái sár ái Paulo a lala apakta pas Karisito ngo ái masik sár a arwat suri na aliwi tan kálámul. Ái Karisito á mámáhat i Káláu (1:15). Ái Káláu a aksimi bos táit no mai limán ái Karisito (1:16). Ái Karisito a kátlán á bos táit no (1:17). Ái Karisito ái a mulán kálámul suri aptur kaleng tili minat (1:18). Ái Karisito a Káláu sang (1:19, 2:9). Ái Karisito a kip kalengnai bos táit no ur si Káláu (1:20-22). Io, má ngorer ái Karisito a pakta sorliwi bos táit no má a arwat suri na aliu pas git, má ái á káplabin ák le i buk minái ái Paulo. Má a parai mul ngo da lu gagas palai bos sápkin tatalen, má dák áksái bos lain tatalen ngorer i rung ákte kára pas di ái Káláu (3:1-15). Má ák parai tatalen dáh da mur on á toltolom matngan kálámul ngorer i buturkus 3:16-4:4 er a parai.
1
Buk minái iau Paulo iau siri, iau kesi apostolo si Iesu Karisito kabin i nemnem si Káláu ák ilwa pas iau. Mái Timoteo, buh git i Karisito, a kis tiklik mam iau, má giur no giur tarwai buk minái uri narsá gam á matananu si Káláu gam kis i malar á Kolose, gam á boh tám ruruna er gam lu muswan uri narsán ái Karisito. Artangan má bál matau káián ái Káláu Kák git na kis tiklik mam gam.
Sung si Paulo má kán ot kuluk
Epe 1:15-16I kángiur bos pákánbung án sung, giur lu ot kuluk ur si Káláu er kákán ái kángit Konom Iesu Karisito. Giur lu ot kuluk sur gam kabin giuráte longrai suri kamu ruruna i Iesu Karisito má kamu lain armámna uri narsán bos tám ruruna no. Epe 1:13; 1Pe 1:4Tungu, i mulán pákánbung pinpidan a támin a hut si gam, wa lain arbin sang, gamá ruruna on. Má gamá longrai mul suri tan táit ái Káláu ákte eran páksi ur kamu má ákte obop tumani mona gam imi bát, má gam lu ngangai ngo gama mák muswan on. Má ngorer kamu ruruna má kamu armámna a but pas tili kamu ngangai. On á naul matmatngan pokon, lain arbin a arkaliut mák lu tari lain arasosah singin matananu. Wa a ngorer sang a longoi mul mam gam tili mulán bung gam ruruna má gamá longrai suri artangan si Káláu má gamá mánán muswan on. Kol 4:12; Plm 23Ái Epapras ákte soi arbin suri kán artangan ái Káláu narsá gam. Ái ái koner a lu him ngoro giur, má gimtul atul á tám toptop si Karisito, má giur ái Timoteo giur mámnai. Ái Epapras a tangan giur er ák lu muswan suri him narsá gam, má ákte para talsai si giur suri kamu armámna er a but pas tili Tanián a Pilpil.
Epe 1:16-17Má kabin ngorer, tili pákánbung er giur longrai arbin sur gam, giur lu balbal sung suri ái Káláu na tangan gam. Giur sung Káláu suri na asosah i gam mai matngan mánán er a lu tari, má ngorer na atalsai kamu hol má gamák mánán tusi kán nemnem ái Káláu. 10 Má ngo ái Káláu na asosah i gam ngorer, ki gama arwat suri gama mur artálár pasi nemnem si Konom má gamák balbal agasgas pasi bál. Má kamu liu na káhái tan lain tatalen, má kamu mánán sur Káláu na lu pakpakta hanhan. 11  Epe 1:19, 3:16Má giur lu sung Káláu suri na arakrakai i bál gam mai kán tilik lain rakrakai, suri ngorer i pákánbung gam áslai taun, gama ekesi tur dik mai bál matau má káp gama te puplir. 12  Epe 1:11, 18Má ngorer gama parai kamu ot kuluk mai laes ur si Kák git, koner ákte long artálár pas gam suri gama tamtam otoi arasosah er ákte obop páksi ur kándi á matananu si Káláu, ái rung di kis i talas. 13  Luk 22:53; Epe 2:2Ái sang a sáras pas git tili lalin rakrakai káián kuron, mák aksim git uri lolsit si kán Kalik alal. 14  Epe 1:7Má kán Kalik alal er, ái a asengsegeng i git er ák mat, suri ái Káláu na pah palai kángit tan sápkin tatalen.
Kán ninas ái Karisito ​má kán him
15  Ioa 1:18; 2Ko 4:4Ái Káláu kápte kes a artálár ngo na mákái, ái sár ái Karisito a tar kápán páplun mák apos tar Káláu singin matananu. Má ngo git mák Karisito, ngorer git mánán i Káláu ngo a ngoro dánih, kabin ái Karisito a ngoro Káláu sang. Ái a kis táil i bos akaksim má a pakta sorliwi bos táit no ái Káláu a aksimi, 16 kabin ái Káláu a aksimi bos táit on á naul bát má naul bim mai limán ái Karisito. A aksimi tan táit git lu mákái má tan táit kápgite arwat suri gita mákái, tan táit ngorer i bos pakpakta má bos tátáil mái rung a mon i kándi rakrakai iamuni armongoh. Ái Káláu a aksimi bos táit no mai limán ái Karisito, má bos táit no di kis suri da árngai ngisán ái Karisito. 17  Ioa 1:1, 8:58Ái Karisito a mulán kis, má namur ák hut á akaksim, mái Karisito a oboi suri ngádáh di liu tiklik ngoi á tan akaksim. 18  Apo 26:23; Epe 1:22-23; Apa 1:5Má ái á lul á kápán páplun, wa bos tám ruruna sang, má kándi liu a but pas til on. Ái á mulán kálámul a salaptur kaleng tili minat suri ngorer ái masik na kis táil i tan táit no. 19  Kol 2:9A kabin ákte hol páksi ái Káláu ngo ái Karisito, káksiai ngo a kápán páplun sang, má a Káláu sang mul, má i bos kalkuir i Káláu a kis no i Karisito. 20  Epe 1:10Má ák ngoi i bál ái Káláu ngo na pam arsakta kalengnai naul matmatngan pokon no uri narsán. Má pasi á ngorer, ák mat ái Natun iamuni kubau kus, má kán minat erei a kip pas kalengnai bos táit no tili naul bim má tili naul bát ur si Káláu.
21  Rom 5:10; Epe 2:12Tungu gam kis tepák alar Káláu má gam ngoro kán tan kurtara kabin i tan sápkin táit gam lu longoi má kamu tan sápkin hol. 22  Rom 5:10; Epe 5:27Ái sár onin, Natun ái Káláu a tar kápán páplun áng kálámul má, má namur ák mat mai kápán páplun. Má ngorer ái Káláu a artálár suri pam arsakta kalengna gam, má ákte pah palai kamu tan sápkin tatalen gamá pilpil má nokwan pagas, suri ngorer na árár pas gam uri narsán. 23 Áá, na ngorer sang ngo gama tur dik mai kamu ruruna. Má koion na gáugáu á kamu ngangai er ákte aposoi i lain arbin. Ái á lain arbin er á iau ái Paulo sang iau tám toptop singin, má ákte han arkaliut uri narsán matananu no i naul matmatngan pokon.
Ái Paulo a tám toptop káián lain arbin
24 Má inái iau laes suri kak rangrangas iau áslai sur gam. Má ngo kápán páplun i iau a áslai rangrangas, ngorer iau lu hanhan iamunang uri arahrahi te mudán tili rangrangas erei a kis be i Karisito, má rangrangas a áslai suri kápán páplun sang, wa git á bos tám ruruna. 25  Epe 3:2, 7-8Mái Káláu ákte ilwa pas iau mul mák tari kak talar suri ina toptop kamu á boh tám ruruna, má ina tangan gam ngorer. Má kak talar a ngoromin, ina para talsa noi midán ái Káláu. 26  Rom 16:25-26; Epe 3:5, 9Má midán er, wa táit ái Káláu ákte punmai tili holhol káián kálámul til alhirá sang, mái sár onin ákte para aposoi singin kán matananu. 27 Má ur si di, ái Káláu a nem ngo na inngasi kán holhol taru a punpunam tungu, má ái á táit a tuan alal sang a duk i gam á boh matananu tili risán mul. Má a ngoromin: ái Karisito na mon pagas i gam. Má ái erei i gam má! Áá, ákte mon pagas i gam kabin gam ruruna on, má ngorer gam mánán páksi ngo gama kis tiklik mam Káláu ami bát. 28 Má gim tunga sopasun i arbin sur Karisito narsán matananu no. Gim lu inngas tari lain holhol, má gim lu akeng i di má gim lu atintin di mai. Gim lu longoi ngorer suri keskeskes tili di na matuk i kán hol má na kes mam Karisito, má ngorer gimák lam di uri mátán táil ái Káláu. 29  Epe 3:7, 20; Pil 4:13Iau lu ngehngeh má risgos suri long artálár pasi kak talar erei mai tilik lala rakrakai ái Karisito a asosah i iau mai. Má ngorer kán lala arasosah ái Karisito a him tiklik mai kak songsong suri ina long artálár pasi sang.

1:3: Epe 1:15-16

1:5: Epe 1:13; 1Pe 1:4

1:7: Kol 4:12; Plm 23

1:9: Epe 1:16-17

1:11: Epe 1:19, 3:16

1:12: Epe 1:11, 18

1:13: Luk 22:53; Epe 2:2

1:14: Epe 1:7

1:15: Ioa 1:18; 2Ko 4:4

1:17: Ioa 1:1, 8:58

1:18: Apo 26:23; Epe 1:22-23; Apa 1:5

1:19: Kol 2:9

1:20: Epe 1:10

1:21: Rom 5:10; Epe 2:12

1:22: Rom 5:10; Epe 5:27

1:25: Epe 3:2, 7-8

1:26: Rom 16:25-26; Epe 3:5, 9

1:29: Epe 3:7, 20; Pil 4:13