Hutngin kamkabat si Káláu EBARAIO 1
Buk uri narsán bos
EBARAIO
Worwor táil
Kápgite talas ngo ái sinih a le i buk minái. Te di hol on ngo ái Paulo a le on, má te di ngoi ngo ái Banabas, má te di hol on ngo ái Apolos ngo tekesá lite kálámul sang. Mái sár a talas ngo buk minái a han uri narsá di á bos Iudáiá er dikte ruruna i Karisito. Má di lu utngi bos Iudáiá ngo tan Ebaraio mul, pasi dik utngi buk minái ngo ‘Ebaraio’. Te er kápdite ruruna, di arangrangas i tan Ebaraio er dikte ruruna i Iesu ngo ái á Mesaia káián tan Iudáiá. Má ngorer te tili di di ruruna dik nem suri mur kaleng i nagogon si Moses má mur i tatalen án lotu káián tan Iudáiá. Má buk minái a lala tur kalar di suri koion da su bah di uri Karisito ngorer, na káp nagogon i di ái Káláu ngorer a nagogon i rang kámpup i tan Israel hirá. Buk minái a parai ngo ái Karisito sár a arwat suri na aliu di kabin ái á Natun ái Káláu, má ái sang a pakta sorliwi bos tám worwor tus má bos angelo mái Moses mul (Eba 1:13:6). Tungu bos Iudáiá di ruruna i nagogon si Moses má i kándi tan tatalen án lotu ngo na lam pas di uri narsán ái Káláu. Má buk minái a para talsai ngo tan táit er kápate arwat, pasi ái Káláu a apturi hutngin kamkabat mai minat si Iesu, má ái ák arwat suri na pah palai kándi sápkin tatalen má dák liu áklis narsán ái Káláu. Má a parai ngo hutngin kamkabat er a keles palai torahin kamkabat (8:6-13). Má a parai mul ngo ái Karisito a ekesi kis ngorer i lain tám osmapak suri táilna di ur si Káláu (7:1–10:18). Pasi á ngorer, git er git ruruna i Karisito gita han ur si Káláu (10:19-22) má gita tur dik mai kángit ruruna (10:23-39) ngorer i bos tám ruruna hirá (11:1-40). Má on á buk minái, alim á rakrakai án artur kalar suri koion gita barbarung alar Karisito (2:1-4, 3:7–4:13, 5:11–6:20, 10:26-31, 12:18-29). Má suri dáh koion gita táu ngorer? Kabin ái Karisito masik sár a arwat ngo na aliu git. Má ái á lala támin táit on á buk minái.
1
Natun ái Káláu a aposoi worwor si Kákán
Tungu sang ái Káláu a worwor narsán rang támin i git tili ngudun tan tám worwor tus, má worwor er a hut i marán pákán má i toltolom sál mul. Ioa 1:3Mái sár, tungu sár ái Káláu a tarwa Natun, ái Iesu Karisito, mái Natun sang a aposoi worwor si Kákán uri narsá git onin. Má a ngoromin ái Natun. Ái Káláu a akiláng on suri na otoi tan táit no on á naul bát má naul bim, má a aksimi naul matmatngan pokon mai limán ái Natun. Ioa 14:9; Kol 1:20; Eba 8:1Ái Natun a atalsa tari minmáir i Káláu ur si git, má ái a kipi tártárwán sang ái Káláu mul, má a sosodukul páksi tan táit no i naul matmatngan pokon mai kán worwor a rakrakai. Má ngo ákte long arahi arapilpil uri sápkin tatalen, ngorer a sukis i balsán mingin ái Káláu, Tám Pulpulus Tánráu, imi sang i bát.
Natun a pakta​ singin tan angelo
Pil 2:9Támin i pákánbung Natun ái Káláu a kápán páplun, a gengen si di á boh angelo ngoro git sang má a kis i lalin i di. Mái sár onin ákte kaleng uri kán kiskis pakta ami iátin boh angelo. Tan angelo di tan tám arardos si Káláu. Mái Iesu, wa Natun sang ái Káláu! Má ngorer gitá mák ilmi ngo ngisán er di utngi mai ngo ‘Natun ái Káláu’ a pakta singin ngis er di utngi ngo ‘angelo’. 2Sa 7:14; 1Pu 17:13; Sak 2:7; Apo 13:33Ngorer ái Káláu ákte parai singin ngoromin,
“Iau para talsai ngo á iau á Kakam má á iáu á Natung.
Má onin iakte ilwa pas iáu suri una kátlán i tan táit no.”
Mái Káláu a parai mul ngo,
“Á iau ina Kákán,
má ái na Natung!”
Ki ngádáh, a lu parai ngorer singin tan angelo? Wa kápte sang!
Nag 32:43; Rom 8:29Má kesi táit mul a parai ái Káláu i pákánbung ngo na tarwai kán Kalik alal uri naul bim, a parai ngo,
“Kak tan angelo da lotu uri narsán sang!”
Sak 104:4Ái Káláu a lu parai suri tan angelo ngoromin ngo i pákánbung a nem i di ngo da lákám ngo da lu han uranang ngo urada, ki di ngoro kihkih sár má di ngoro kurmen kámnah dik lu taram má dik han ngorer ái a nem on. Sak 45:6-7Mái sár, suri Natun sang, ái Káláu a lu parai ngoromin singin,
“Á iáu á Káláu.
Kam kiskis án kabisit na tur áklis,
má u lu kátlán i matananu on á kam lolsit mai tatalen a nokwan masik.
Má kabin ukte ilwa pasi sál a nokwan má ukte tapriu alari sápkin,
ngorer ái Káláu, kam Káláu, ákte akiláng i iáu mai wel
suri una kipi tiling kiskis má tilik gasgas si di no á rang tárim.”
10  Sak 102:25-27Mái Káláu a parai mul si Natun mák utngi mam Konom. A parai ngoromin,
“Á iáu, Konom, u aksimi naul bim hirá i tangkabin,
má naul bát u longoi mai limam.
11 Tan táit no erei u longoi na rah besang,
mái sár á iáu kápte! Una lu kis áklis!
Tan táit er u longoi mai limam,
wa na morot sár ngorer i sulu di lu balbal oboi.
12 Má ngorer una arkeles i tan táit er.
Una top on
má unák pipdai má unák obop palai uri kesi goson.
Mái sár á iáu, Natung, káp una te pupunkak.
Una lu kis ngorer sár,
má kam tan bet kápnate rah!”
13  Sak 110:1Mái Káláu kápte a parai singin kán tekesi angelo ngoromin ngo,
“Una kis main i risán minging suri da árnga iáu,
má iau ina suka bámiai kam tan kurtara uri lalin kikim má ina arumrum di.”
14  Sak 34:7, 91:11Kápte sang a lu parai ngorer singin tan angelo, kabin tan angelo di tanián má di tám arardos sár, má ái Káláu a lu tarwa di suri da lu tangan rung er da otoi araliu.

1:2: Ioa 1:3

1:3: Ioa 14:9; Kol 1:20; Eba 8:1

1:4: Pil 2:9

1:5: 2Sa 7:14; 1Pu 17:13; Sak 2:7; Apo 13:33

1:6: Nag 32:43; Rom 8:29

1:7: Sak 104:4

1:8: Sak 45:6-7

1:10: Sak 102:25-27

1:13: Sak 110:1

1:14: Sak 34:7, 91:11