Hutngin kamkabat si Káláu LUKA 1
Lain Arbin a le on ái
LUKA
Worwor táil
Ái Luka kesi tám araliu mai marasin (Kol 4:14). Ái sang á kálámul tili risán, má a lu tiklik mam Paulo i kán te láklák mai ámrai lain arbin. Má a le i buk minái uri narsán ái Tiopilo (Luk 1:1-4). Ái Tiopilo kesá kálámul kuluk, má te di hol on ngo a kálámul pakta á Rom. Má ái Luka ák nem i Tiopilo suri na talas uri purpurut si Iesu, kán liu má kán minat má kán apaptur kaleng tili minat, má suri nák talas mul ngo ái á Karisito, koner na asengsegeng i matananu Israel má ái rung mul tili risán. A nem on ngo ái Tiopilo na mánán ngo ái Iesu á Tám Arsaras káián naul matmatngan pokon. Má ái Luka a le i marán pukpuksa erei kápate kis i buk Mataio má Marko (mákái worwor táil suri buk Mataio). Mái sár Lain Arbin a le on ái Luka, ái á mulán buk a le on. Ái á tangtangkabin pukpuksa si Luka uri narsán ái Tiopilo má ák nem ngo ái Tiopilo na talas ur on. Má i áwáwatin á kán pukpuksa git mákái uri him kán bos apostolo (Apo 1:1-2). I arahrahi on á buk Luka, ái Iesu a parai ur singin kán kalilik án aratintin ngo da kis monai besang i táit a oror pagas mai ái Káláu ngo na tarwa palai ur si di (Luk 24:49). Ái Iesu a worwor suri Tanián a Pilpil. Má i tangkabin á buk Apostolo, git mákái ngo ái Iesu a parai si di ngo da monai Tanián er na tarwai ái Káláu ur si di. Má ngorer buk Luka má buk Apostolo a tukes sár á pukpuksa sur Iesu má ngádáh a pakta ngoi á lain arbin sur Iesu.
1
Apo 1:1Marán dikte long artálár pasi suri sir páptai arbin suri tan táit a tapam hut si gim. Tan táit erei sur Iesu di longrai si di ái rung di mákái mai mát di tili tangkabin muswan, má di lu arbin talas suri. Má iau mul iau ser pasi á tan táit minái uri kán kunlán liu ái Iesu, turpasi tili tangkabin ák pang i arahrahi kán liu, má iak mánán on. Má ngorer iau nem ngo ina tahngai ur singim, Konom Tiopilo, á tan táit erei ákte hut tungu suri una mánán kuluk i támin muswan i tan boh táit minái ngorer dikte atalsa iáu suri.
Ái Elisabet na káhái be i natun
I bos bet er ái Erodes a kabisit i balis á Iudáiá, ái Sakaria a tám osmapak iatung tili rákán him án osmapak erei ái Abia a kátlán i di. Kán wák ái Sakaria tili gegen si Aron, má ngisán ái Elisabet. Diar kis má diará lu láklák namurwai nagogon si Káláu, má diará lu long arwat pas noi. Mái sár káp kándiar te kalik káplabin ngo ái Elisabet a koros, káp a tini kákáh. Má i pákánbung er ái Sakaria ákte lala pupunkak má, mái kán wák ákte lala wákánkak sang mul.
8-10  Kal 30:7I bung erei, gegen si Abia di lu him i rumán osmapak, má dikte ilwa pas Sakaria suri na osoi lom a tomtom uri narsán ái Káláu, má ngorer a kusak uri rumán osmapak i nián ái Konom suri na osoi lom. Má lala matananu di kis i karpala má kándi tu sung i án pákánbung erei ái Sakaria a osoi lom on. 11 Má i pákánbung erei, kesi angelo si Konom a purut narsá Sakaria má a tur pagas tili balsán mingin i nián osmapak uri osos lom. 12 Ái Sakaria a mákái angelo erei má a sodar mák lala ráuráuwas. 13 Mái sár angelo a parai singin ngoromin,
“Koion una mátut, Sakaria! Ái Káláu ákte longrai á kam sung, má kam wák ái Elisabet na káhái besang i tekesi natum na kalik káláu. Una utngi ngisán mam Ioanes. 14 Na gas i balam má una laes, má kán páng á kalik er na tari gasgas singin marán kálámul. 15  Lál 6:2-3Má kalik erei na kálámul kuluk má na ninir i ngisán i mátán ái Káláu. Kápnate lu ngin i wain ngo te dan rakrakai. Má na tep i kán liu mai Tanián a Pilpil tangkabin tili bál ái mámán sang. 16 Má na lam te marán matananu til Israel dák pukdai kándi liu má dák ilang sur Káláu erei kándi Konom. 17  Mal 3:1, 4:5-6; Mat 17:11-13Kalik erei na hut táil i Konom, má rakrakai káián Tanián na mon on ngorer a mon mul i Elaisa hirá, má na láklák namurwai kemen ái Elaisa. Na lu obop arsaktai rang kák di mai rang nat di suri da kepwen kaleng, má na lu pukdai tám abulbul náng kaleng uri sálán holhol a nokwan, má na aleget i matananu suri kán purpurut ái Konom.”
18 Ái Sakaria a longrai ngorer má a pánsálngát i worwor er, má a parai singin angelo ngoromin, “Ngádáh ina mánán ngoi á táit minái uri narsang kabin iakte lala pupunkak má, mái kak wák ákte lala wákánkak sang mul?” 19  Dan 8:16, 9:21Mái angelo a parai si Sakaria ngo,
“Á iau ái Gabiriel á minái, iau lu tur i mátán táil ái Káláu. Ái Káláu sang a tari palai iau má minái iau purut suri para talsai singim á lain arbin a dos pala iau mai. 20 Mákái! Káplabin kápute ruruna i kak worwor minái, na gap i ngudum má káp una te worwor nák han pang i bung er tan táit minái na tur apos. Pinpidan kaiak minái na hut muswan i kán pákánbung sang.”
21 Matananu di lala nana Sakaria má di lala holhol ngo dánih má ák lu longoi iatung i rumán osmapak. 22 Má namur a soura má kápate arwat suri na worwor mai matananu, má ngorer dikte mánán on ngo ákte mákái tekesi táit iatung i rumán osmapak. Má kápate para te worwor, a longoi akiláng sár mai limán uri narsá di. 23 Namur má, ákte artálár i kán bungun him iatung i rumán osmapak, mái Sakaria a kaleng má uri kán malar.
24 Má namur i te bung sár, ái Elisabet a tián. Má ákte arwat mai alim i kalang a tián pasi, mái sár kán tu kis besang iatung i rum, káp a tini so uri malar. Má a parai ngoromin ái Elisabet, 25 “Ái Konom a lala mámna iau má a tangan iau má a tari kalik singing suri ina káhái. Tungu iau koros mák mon i kak rumrum i mátán matananu. Má onin ái Konom ákte pah palai.”
Angelo a worwor mam Maria
26 I awon i kalang palai kán tián ái Elisabet, ái Káláu a dos palai kesi angelo ngisán ái Gabiriel uri balis á Galiláiá má uri gengen malar á Nasaret. 27  Mat 1:16, 18Angelo a han mai worwor ur singin kesi kalik átlái kápte be a bop mai káláu, ngisán ái Maria. Má kalik átlái erei ákte mon i tar kári suri na kila pasi kesi kalik kaukak ngisán ái Iosep, a gegen si kabisit Dewit. 28 Angelo a han hut i narsán má ák parai singin ngoromin, “Maria, ái Káláu a laes mam iáu má a kis i narsam!” 29 Ái Maria a longrai worwor erei a parai á angelo uri narsán, má a rogorogo i kán hol mák hol on ngo, “Matngan pinpidan ngádáh á ngoro minái?”
30 Má angelo a parai singin ngo, “Koion una mátut, Maria, kabin ái Káláu a lain kuluk mam iáu má ákte ilwa pas iáu. 31  Ais 7:14; Mat 1:21-23Una longrai be, Maria! Una tián besang má unáng káhái kalik án káláu, má una tar ngisán mam Iesu. 32  2Sa 7:12, 13, 16; Ais 9:7Ái na kálámul pakta da árngai ngisán, má ái mul da tar ngisán ngo Natun ái Káláu Sorsorliu. Ái Káláu er Konom na tari ur singin á kiskis án kabisit si Dewit kámpupun, 33 má ái mul na kabisit áklis i tan sumlahin ái Iakop, má kán lolsit kápnate pang kus!”
34 Ái Maria a longrai ngorer má a parai singin angelo ngo, “Ngádáh sang na hut ngoi uri narsang á ngoromin, kabin káp iau te bop be mam tekesi kálámul?”
35 Má angelo a kosoi ngoromin, “Tanián a Pilpil na sos i iáu, má rakrakai káián ái Káláu Sorsorliu na kis i narsam. Má ngorer kalik er na páng besang, da utngi ngo a pilpil má da utngi mai Natun ái Káláu. 36 Una hol pas Elisabet er buham, ái koner di lu parai ngo a koros, má ákte lala wákánkak mul. Mái sár onin ákte won má kán kalang a tián mai kalik án káláu. 37  Tgk 18:14Káplabin kápte kesi táit ngo ái Káláu kápate arwat suri na longoi. Tan boh táit no ái Káláu a artálár suri long arwat pas noi.”
38 Ái Maria a longrai ngorer má a parai singin angelo ngo, “Na longoi sár ngorer u parai mam iau ái Konom, kápkabin ngo iau mul iau kán toptop.” A be parai ngorer ái Maria, má angelo a han pas alari.
Ái Maria a tapam hut ​ ​ i narsán ái Elisabet
39 Te bung namur ái Maria a eran má a han suri mák Elisabet. A sangsangar i tapam tangrai sál ái Maria urami balis á Iudáiá imi pungpung, mák han hut iatung i malar si Sakaria 40 máng kusak uri kán rum mák rahrah pas Elisabet iatung. 41 Má ngo ái Elisabet a longrai worwor si Maria, kalik imi bál ái Elisabet a lala biluk. Má i pákánbung erei sang, Tanián a Pilpil a sos i Elisabet, 42 mái Elisabet a worwor mai worwor án arasosah má a worwor mai lala kaungán ur si Maria ngoromin,
“Ái Káláu a lain kuluk mam iáu, Maria, alari boh wák no! Má na kuluk mul mai kalik er i balam una káhái be! 43 Suri dánih á matngan táit ngoro minái a hut i narsang, ái mámán ái kang Konom a purut suri laum iau? 44 I pákánbung u han purut mainái má uk parai te worwor, má irngán kam worwor a kusak uri talngang, ki kalik minái i balang a gasgas má a lala biluk. 45 Iáu kuluk pala kápkabin ngo ukte ruruna i kán worwor ái Konom a parai singim ngo na long arwat pasi sang.”
Saksak án parpara agas si Maria
46  1Sa 2:1-10Má namur ái Maria bul a parai kán saksak án parpara agas ngoromin,
“Balang a árnga Konom,
47 má taniang a gasgas sur Káláu kak Tám Araliu!
48 Suri dáh, a hol pápta iau má iau kán maris án toptop sár.
Má turpasi til onin, bos ngaul matananu no da lu utung iau ngo iau kuluk pala,
49 kápkabin suri lala támin táit ákte longoi mam iau ái Koner a Rakrakai Sorliu.
A pilpil i ngisán!
50  Sak 103:13, 17Turpasi tungu i akaksim nák han pang i arahrahi,
ái rung di lu rumrum on tili keskeskesi ngaul kálámul, a inngasi kán armámna uri narsá di.
51  2Sa 22:28A lu longoi tan támin táit a rakrakai mai limán.
A lu long sara di ái rung di apakta pas di sang.
52  Iop 5:11, 12:19; Sak 147:6A kip asosih i di á tara kabisit tili kándi kiskis,
mái sár a apakta pas di ái rung di maris.
53  Sak 34:10A lu akáng di mai lain táit ái rung di sáhár,
má a lu dos palai tan konom mai wáin lim di.
54-55 A kebeptai sang á oror er a oror mai ur singin rang támin i git,
má ur si Abaram,
má ur si di á tan sumlahin kalik mur.
Má kán oror na kis áklis má kápnate rah!
A hol páptai kán oror suri mámnai matananu Israel,
má ngorer a tangan di.”
56 Ái Maria a arahi kán parpara agas, má namur a kis i narsá Elisabet artálár mai atul i kalang, má namur a elkaleng ur Nasaret.
Ái Elisabet a káhái ​ ​ natun kalik káláu
57 Má namur pákánbung ákte páput ngo ái Elisabet na káhái natun, ngorer a kákáh má a káhái natun kalik káláu. 58 Rang buhán má di no tili malar erei di longrai kalik ákte páng, má di ot kuluk suri armámna káián ái Konom uri narsá Elisabet, má ngorer di lala gasgas má parmat mam Elisabet.
59  Tgk 17:12; Him 12:3; Luk 2:21Kalik ákte liu artálár mai awal i bung, má namur di hut talum suri kut aririu i kalik, má di nem suri tari ngisán kalik mam Sakaria ngo na kipi ngisán sang ái kákán. 60 Mái sár ái mámán a parai ngo, “Koion. Ngisán á kalik min ái Ioanes.” 61 Di longrai ngorer má dik parai si mámán ngoromin ngo, “Kápte kesi buh gaur mai matngan ngisán ngorer suri ngo gita utngi kalik mai.” 62 Má namur di worwor mai lim di suri ák mákái ái Sakaria, má di gátnai suri matngan ngis ngádáh ái kákán sang á kalik a nem on ngo na utngi mai á natun. 63 Sakaria a worwor mai limán uri narsá di iatung sur te pákán ram, má ding kip tari kesá pákán ram, má ák le i ngisán kalik on ngoromin ngo, “Ngisán kalik erei ái Ioanes.” Di mákái ngorer má dik lala sodar. 64 Má káp melek sár mák pasbat mul i ngudun ái Sakaria má a worwor mák para agas Káláu. 65 Má matananu tili malar er di mákái ngorer má dik mátut. Má namur arbin suri tan táit minái a hut pakta má a han arkaliut i balis no á Iudáiá imi pungpung. 66 Mái rung di longrai arbin erei di lala holhol suri, má di gátna ngo, “Matngan dánih na longoi á kalik erei má na matngan kálámul ngádáh?” Di parai ngorer kápkabin ngo rakrakai má ololoh káián Konom a kis tiklik mai.
Worwor tus si Sakaria
67 Má Tanián a Pilpil a sos i Sakaria er kákán kalik, má ngorer ái Sakaria a parai kán worwor tus ngoromin,
68  Sak 72:18“Git no sang gita párnga Káláu er Konom káián matananu Israel,
suri ákte hut sosih má ák tangan pasi kán matananu alari kángit kis án kamkabat,
má a asengsegeng i git.
69  Sak 18:2A atri kángit Tám Araliu a tikai mingin,
kes er tili gegen si Dewit,
70 ngorer ákte para páksi alhirá sang mai ngus di á kán tan tám worwor tus.
71  Sak 106:10Ákte oror suri na saras pas git tili limán kángit tan boh kurtara
má alar rung erei di lu mikmikwa git.
72  Tgk 17:7; Sak 105:8-9A parai ngo na inngasi armámna si di á rang kámpup i git,
má suri na kebepta áklisnai kán kamkabat er ákte parai alhirá sang.
73  Tgk 22:16-17Ái á oror er a oror pagas mai ur si Abaram, kámpup i git,
74 ngo ái Káláu na saras pas git tili limán kángit tan kurtara.
Má ngorer gita sengsegeng suri lotu uri narsán mai bál git a matau má mátut na koion,
75  Tit 2:12-14má suri gita tám nokwan má tám pilpil i mátán táil ái Káláu
i bosbos bung ngo gita liu on.
76  Ais 40:3Á iáu, natung, da utung iáu mai tám worwor tus káián ái Káláu Sorsorliu,
kabin ngo una láklák táilna Konom má una timani kán sál.
77  Ier 31:34Ngorer una atintini kán matananu
suri da mánán ngo ái Káláu a nem ngo na pah palai kándi sápkin tatalen suri na aliu di
78  Ais 60:1-2a kabin i kán lala armámna.
Má ngorer na tar sosih i kángit Tám Araliu tilami
79 suri na atalsa rung di liu i kuron má ái rung páput da mat,
má na atintin git mul suri láklák i sál a matau.”
Ái Sakaria a arahi kán worwor tus má a aunges iatung. 80 Má namur kalik erei a pakta hanhan i kápán páplun, má tanián kalik a maras mul má ák rakrakai má. Mái Ioanes a lu kis i pokon mau ák han pang i bung ngo a tur soura i mátán matananu til Israel.

1:1: Apo 1:1

1:8-10: Kal 30:7

1:15: Lál 6:2-3

1:17: Mal 3:1, 4:5-6; Mat 17:11-13

1:19: Dan 8:16, 9:21

1:27: Mat 1:16, 18

1:31: Ais 7:14; Mat 1:21-23

1:32: 2Sa 7:12, 13, 16; Ais 9:7

1:37: Tgk 18:14

1:46: 1Sa 2:1-10

1:50: Sak 103:13, 17

1:51: 2Sa 22:28

1:52: Iop 5:11, 12:19; Sak 147:6

1:53: Sak 34:10

1:59: Tgk 17:12; Him 12:3; Luk 2:21

1:68: Sak 72:18

1:69: Sak 18:2

1:71: Sak 106:10

1:72: Tgk 17:7; Sak 105:8-9

1:73: Tgk 22:16-17

1:75: Tit 2:12-14

1:76: Ais 40:3

1:77: Ier 31:34

1:78: Ais 60:1-2