Hutngin kamkabat si Káláu APAPOS 1
APAPOS
si Iesu Karisito uri narsán ái Ioanes
Worwor táil
Kápgite lala talas suri pákánbung dáh er ái Ioanes a le páptai buk minái suri para talsai tan táit er ái Karisito a inngasi ur singin. Marán tám mánán di hol on ngo ái Ioanes a le i buk min pátum suri bet 95. I pákánbung er, ái Kaisar Domitian a kátlán adi Rom. Má ákte parai singin tan kálámul er a kátlán i di ngo, “Iau kamu Káláu, má iau á kamu Konom mul.” Marán á matananu di kis i tan balis erei a nagogon on i Rom, di ruruna i kán worwor má dik lu lotu uri narsán. Mái sár ái rung di lu mur i Karisito, kápte bul di lu lotu uri narsán tám long nagogon til Rom erei kabin di talas ngo a kes sár á Konom, ái Iesu Karisito Natun ái Káláu. Má ngorer matananu til Rom dik tangkabin arangrangas i rung di lu mur i Karisito, má bos tám ruruna dik áslai tilik arabilbiling (Apa 2:10, 2:13, 3:10, 6:9). Má kabin i ngorer, ái Ioanes dikte oboi má i rumán kamkabat i sim á Patimos, má iatung i sim erei ák le i buk minái.
Káplabin er ák le i buk min ái Ioanes a ngoromin. A kuluk ngo gita tur dik mai kángit ruruna má giták suka bámiai bos artohtoh, kabin i áwáwat i naul matmatngan pokon, ái Konom Iesu Karisito na ekesi suka bámia Satan tiklik mai kán bos tám toptop. On á buk minái a káng mai tan rakrakai án arangrangas káián ái Káláu i pákánbung er na kabat pas rung di lu longoi sápkin. Ái sár ái Karisito a arakrakai i bos tám ruruna suri da tur dik mai kándi ruruna má mai kándi lain tatalen nák han pang i áwáwatin pákánbung suri ngorer ái Káláu na asosah i di. Má buk minái a kesi matngan sang alari tan lite buk. Buk minái a káng mai marán mámáhat, má marán tili di a arwat mai bos mámáhat i buk si Daniel. Tan mámáhat minái a ngorer i worwor artálár má a mon i sálán i di. Te á mámáhat sálán i di a tuan rakrakai, mái sár ngo káplabin a talas. Má a ngoromin á káplabin, ngo ái Káláu na sorsorliu sang. Má ngorer a kuluk ngo tan tám ruruna da tur dik mai kándi ruruna.
I mulán pákán on á buk minái, ái Ioanes a mák Iesu Karisito koner a apos tari táit minái ur singin. On á pákán 2-3, ái Karisito a akeng i ahit á boh tám ruruna idi Esiá ngo da tur dik i katbán artohtoh. Má on á pákán 4-5, ái Karisito a inngasi ngo ái Káláu a tuan kuluk pala má a pakta sorsorliu, má a ngorer mul ái Iesu Natun, koner di utngi mul ngo Sipsip. Má ái ái koner a bauri ahit á bulut (6:1–8:1) er a inngasi tan lala rogorogo. Arahrahi bulut a inngasi ahit á taur er a mon i tan lala arabilbiling on mul (8:2–11:19). Má namurwai tan táit minái, a mon i ahit á kuro a káng mai togor si Káláu (15:1–16:21). Ái Satan má rokoi má angagur án tám worwor tus má wák án sál mul, kápdate arwat suri da táu alari togor si Káláu (12:1–14:20, 17:1–19:5). Mái Karisito na kaleng suri na nagogon i tan tám sápkin (19:11–20:15), mái sár tan tám ruruna da sol uri hutngin naul bát má hutngin naul bim má dák liu áklis (21:1-22:17).
1
Worwor talas
Apa 22:6Tan táit on á buk minái, ái Káláu a inngasi si Iesu Karisito suri ái Iesu na inngasi singin rung di lu murmur on. A longoi ngorer suri para tusi si di á tan táit erei páput má ngo na hut. Mái Iesu a tarwa palai kán kesi angelo ur singin kán toptop, ái Ioanes, suri inngasi tan táit minái. Má ái Ioanes a mákái tan táit erei má namur a lain para talsai tan táit no, ngorer i midán ái Káláu tiklik mai lain arbin a parai ái Iesu.
Apa 22:7, 10Ái koner a wásái buk minái suri da longrai i tan tám ruruna, na tuan kuluk pala! Má da tuan kuluk pala mul ái rung di lu longra pasi midán ái Káláu minái má dik lu taram on, kabin ákte páput má pákánbung suri tan táit no minái na tapam hut muswan!
Ái Ioanes a árár pasi tan tám ruruna
Kal 3:14-15; Apa 3:1, 4:5Á iau ái Ioanes iau árár pas gam á tan tám ruruna no on á ahit á malar ada i balis á Esiá. Artangan káián ái Káláu má kán arabálbál mul na kis narsá gam. Artangan má arabálbál er a tarwai ái Koner ákte mon til alhirá, mák mon onin, má namur mul na kis áklis má! Artangan má arabálbál na sosih mul tilami narsán ahit á tanián imi mátán táil i nián kiskis si Káláu, Sak 89:27; Kol 1:18má tilami narsán mul ái Iesu Karisito, koner a muswan mai arbin sur Káláu. Ái a mulán i di ái rung di aptur alari minat, má ái a pakta sorliwi tan kabisit on á naul matmatngan pokon.
Parpara agas uri narsán kabin a mámna git mák asengsegeng pas git mai dárán sang alari kángit tan sápkin. 1Pe 2:9; Apa 5:10, 20:6Má ákte obop git gitá kis án tám osmapak suri giták toptop káián ái Káláu Kákán, mái Káláu na kátlán i git. Parpara agas ur si Iesu Karisito koner a pakpakta sorliu áklis má a mon i kán rakrakai! A támin!
Dan 7:13; Skr 12:10; Mat 24:30; Ioa 19:34-37; 1Te 4:17Mákái! Erei mái na hut mai kumlán mehmeh, má mát git no á matananu on á naul matmatngan pokon na mákái! Ái rung di oboi uri minat mái rung di ubi, di no da mákái! Má tan kabinhun no da tinang suri! A támin!
Apa 21:6, 22:13Ái Káláu Konom a parai ngoromin, “Á iau á tangkabin má á iau á arahrahi!” A parai ngorer ái Koner ákte mon til alhirá, mák mon onin, má namur mul na kis áklis má, ái Koner a Rakrakai Sorsorliu!
Ái Ioanes a mák Karisito
Á iau Ioanes iau buh gam kabin git no git áslai á rangrangas erei a hut si di di kis i lolsit si Káláu, má kápte gita puplir. Á iau, dikte obop iau i kamkabat on á sim á Patimos kabin iau arbin mai midán ái Káláu má tan támin táit a inngasi ái Iesu. 10 Má i kesi bung, kesi Sade sang, iau main be, má Tanián ái Káláu a porta i iau má iang kis i kán rakrakai. Má iak longrai lala kaungán kes a ninir ngoro taur, má a worwor til namurwa iau 11 mák parai ngoromin, “Una le páptai tan táit min una mákái, má unák tarwai urada singin tan tám ruruna i ahit á malar minái:
malar á Epeso,
má malar á Simerna,
má malar á Pergamum,
má malar á Taitira,
má malar á Sardes,
má malar á Piladelpia,
má malar á Laodikia.”
12 Iau longrai ngorer má iak ilang suri mákái ngo ái sinih er a worwor. Iau mákái ahit i nián lam dikte longoi mai gol, 13  Dan 7:13, 10:5má iatung i katbán tan nián lam erei kesi páplun táit a ngoro kálámul a sámtur. Ákte oboi lusán a dol ák pang i keken, mák reureu mai reureu gol a kápti i bongbongon. 14  Ese 43:2; Dan 7:9, 10:6; Apa 2:18, 19:12Má nihun a tuan bal ngoro kumlán mehmeh, má aru mátán a kurkurem ngoro kurmen kámnah. 15 Aru keken a ngoro baras a tuan pilpilpil dikte sawi i kámnah má dik lala konoi, má kaungán a ngoro irngán lala dan sal. 16  Eba 4:12; Apa 2:12, 19:15Má a top i ahit á mátmátiah mai limán mingin, má kesi tilik is a tuan inan i aru balsán no a so tili ngudun, má aur a pilpilpil ngoro talsán nas er a tuan talas taladeng.
17  Ais 44:6, 48:12; Apa 2:8, 22:13Iau mákái ngorer má iak pur dirtapul i narsán keken ngoro iakte mat, má káp iau te riut. Má kálámul er a oboi limán mingin i iau mák parai ngoromin,
“Koion una mátut. Á iau á tangkabin má á iau á arahrahi. 18 Á iau ái Koner iau lu tari liu, má iak mat, má onin iau liu áklis, má ngorer iak top i ki uri minat má tarang án minat mul, má a mon i kak rakrakai suri aptur kalengnai rung dikte mat. 19 Una le páptai tan táit minái una mákái, ngorer i tan táit til onin má tan táit mul na tapam hut namur. 20 Má sálán á ahit á mátmátiah er u mákái i limang má sálán á ahit á nián lam erei a ngoromin. Ahit á mátmátiah a tur suri tan angelo di ololoh i boh tám ruruna on i ahit á malar erei. Má ahit á nián lam a tur suri boh tám ruruna on á tan malar er.”

1:1: Apa 22:6

1:3: Apa 22:7, 10

1:4: Kal 3:14-15; Apa 3:1, 4:5

1:5: Sak 89:27; Kol 1:18

1:6: 1Pe 2:9; Apa 5:10, 20:6

1:7: Dan 7:13; Skr 12:10; Mat 24:30; Ioa 19:34-37; 1Te 4:17

1:8: Apa 21:6, 22:13

1:13: Dan 7:13, 10:5

1:14: Ese 43:2; Dan 7:9, 10:6; Apa 2:18, 19:12

1:16: Eba 4:12; Apa 2:12, 19:15

1:17: Ais 44:6, 48:12; Apa 2:8, 22:13