Hutngin kamkabat si Káláu ROM 1
Buk ái Paulo a le on ​uri narsán bos tám ruruna á
ROM
Worwor táil
I kán átuil láklák ái Paulo, a han uri balis á Girik (Apo 20:2-3). Má i pákánbung kán tu kis i balis erei, ák le i buk minái uri narsán bos tám ruruna ada Rom. Rom ái á tilik bimán rum a lala han i ngisán si di no on á pákánbung er, mái Paulo ák nem ngo na han suri tángni bos tám ruruna di lu kis iatung (Rom 1:11-15). Mái sár a hol on ngo na han táil ur Ierusalem suri nák tari artabar ur singin bos tám ruruna iatung, má namur nák han ur Sipen (15:25-28). Má kesi káplabin ák le palai buk minái ur singin bos tám ruruna á Rom suri dák talas ngo namur na kis pas te bung iatung si di, ki nák han sorliu sang ur Sipen (15:23-24). Ái Paulo kápte be a mák di á tan tám ruruna iatung Rom, má uri kán hol a nem mul suri para talsai si di á araliu si Káláu. Marán si di á bos tám ruruna kápte ngo di kakun Iudáiá, mái sár a mon mul á te di kakun Iudáiá. Má ái Paulo ák nem suri para talsai si di ngo oror si Káláu ur singin tan Israel kápate puplir. Ái Káláu a Tám Nokwan má a lu long artálár pasi kán tan oror taru. Má ái Káláu a apos tari ngo ái a lu nokwan ngo a mák anokwa pasi kálámul a ruruna i Iesu Karisito (1:16-17). Erei á tilik támin táit on á buk minái. Má ngo ái Káláu a mákái ngo kálámul a nokwan i mátán, ki na aliu pasi. Ái Paulo a parai ngo matananu no, bos Iudáiá mái rung tili risán mul, di bos tám sápkin (1:18–3:20) má kápdite arwat sang suri da mur i nagogon si Káláu suri nák mák anokwa pas di ái Káláu ngo di nokwan i mátán. Kápte. Mái sár ngo tekes a ruruna sár i Iesu Karisito, ái ái Káláu na mámnai má nák mák anokwa pasi ngo a tám nokwan kabin ái Karisito ákte long palai kángit sápkin tatalen (3:21-26). Má ngo ái Káláu na aliu pas git ngorer, ki a inngas tari ngo ái á Tám Nokwan má ák longoi sang ngorer i kán oror er a parai ngo na tari singin tan Israel (3:21, 3:26). Má kápte kes a mur arwat pasi tatalen a kuluk ngorer a parai i nagogon si Moses, má ngorer kápte kes a arwat suri náng kipi araliu. Kápte. Kálámul a ngo na kipi araliu, ki na ruruna sár i Karisito ngorer i Abaram a ruruna sár i Káláu (3:27–4:25). Má ngorer, ngo ái Káláu ákte mák tangra git má ngo git má te nokwan i mátán ái Karisito, ki kápnate togor i git. Kápte. Moloh ákte kis i katbán i git mái Káláu, kabin ái Karisito ákte kabat arsakta git i bos tám sápkin tiklik mam Káláu (5:1-11). Má a támin ngo tungu git kis i kamkabat án minat kabin git no git bos tám sápkin, mái sár artabar bia si Káláu a lala pakta taladeng sang sorliwi kángit tan sápkin, ngorer ák tari liu áklis si git ái Káláu (5:12-21). Má ngo ái Káláu ákte asengsegeng pas git alari bos rakrakai án sápkin ngorer, ki a kuluk ngo koion gita kis án toptop singin sápkin. Ái sár gita rusan tar git ur si Karisito má mur arwat pasi bos tatalen a nokwan (6:1-23). A támin ngo bos kálámul di ngoi ngo da longoi sápkin (7:7-25), mái sár kápte git kis i lalin nagogon mul (7:1-6). Gitáte sengsegeng má, má gitá liu mai rakrakai káián Tanián a Pilpil (8:1-39). Má suri dáh má te Iudáiá kápdite kipi araliu? Kápte ngo kamkabat si Káláu ákte puplir. Kápte. Ái sár a káplabin kápdite ruruna (9:1–11:36). Io, má ngo ái Káláu ákte mák anokwa pas git ngo git má te nokwan, ki a kuluk ngo gita mur i bos tatalen a nokwan (12:1–15:13).
1
Apo 9:15Iau Paulo má iau tám toptop si Iesu Karisito, má ái a kilkila pas iau suri ina apostolo káián, má ákte timla iau suri ina arbin mai lain arbin si Káláu. Rom 16:25-26Arbin erei ái Káláu ákte oror pagas mai tungu ngorer a tari singin tan tám worwor tus má dik le páptai iatung i Buk Tabu. 3-4 Má arbin er a para talsa Natun, má ái sang ái Iesu Karisito kángit Konom. A tar kápán páplun áng kálámul má tili sumlahin ái Dewit. Má suri tanián, ninsin a pilpil a inngasi ngo ái sár á Natun ái Káláu, mái Káláu a atumran on er ák aptur kalengnai alari minat mai kán tilik rakrakai. Apo 26:16-18; Gal 2:7-9Má kabin i Karisito, ái Káláu a mámna iau má ák tabar bia i iau suri ina apostolo. A longoi ngorer suri ina lam rung tili risán, rung kápte di á bos Iudáiá, suri da ruruna má taram on, pasi á ngorer dák árngai ngisán. Má gam mul gam tili lolon i di ái Káláu ákte kilkila pas di suri da káián ái Iesu Karisito.
Lál 6:25-26Má iau le uri narsá gam á matananu main Rom, á gam erei ái Káláu a lala mámna gam má ákte kilkila pas gam suri gamá kán matananu sang. Artangan má bál matau tilami narsá Káláu Kák git má tilami si Konom Iesu Karisito, na kis narsá gam.
Ái Paulo a kákir ​suri arbin á Rom
Io, má mulán táit ina parai, iau ot kuluk uri narsán kang Káláu sur gam no kabin i táit ái Iesu Karisito ákte longoi mam gam, má kabin arbin suri kamu ruruna ákte han arkaliut uri naul matmatngan pokon. Mái Káláu, koner iau him singin mai kang kunlán liu suri para talsai lain arbin sur Natun, ái a mánán ngo iau parai támin muswan ngo iau lu balbal utung gam 10  Apo 19:21; Rom 15:23i bos pákánbung no iau lu sung. Ákte dol má pákánbung má iau lala nem sang suri ina han má inak mák gam, má ngorer iau sung mul ngo ái Káláu na mángát pala iau, ngorer inak han narsá gam. 11 Iau lala nem ngo ina han má inak mák gam suri inak tangan gam mai matngan artabar er na arakrakai i taniá gam. 12 Iau nem i longoi ngorer suri gita artangan arliu i git. Gama tangan iau mai kamu ruruna, má iau ina tangan gam mai kaiak.
13  Apo 19:21Rang buhang, iau nem ngo gama talas ngo marán pákán iau tohoi suri ina han mák gam, ái sár marán táit a bangbang kári sál ák han pang onin. Iau nem i han suri ina mákái wán kak him narsá gam ngorer iakte mákái i narsán tan lite boh rung tili risán mul. 14 Má kak án talar sang ngo ina han uri narsán matananu no tili risán. Áá, ina arbin uri narsá rung dikte mánán i tatalen má worwor káián tan Girik, má uri narsá di di ngul be ur on. Má ina han mul uri narsá rung dikte kipi aratintin, má uri narsá di kápte be di kipi. 15 Má ngorer á káplabin iang kákir suri ina arbin mai lain arbin uri narsá gam mul á matananu gam kis main i bimán rum á Rom.
Lain arbin ​ái á rakrakai si Káláu ​suri aliu rung di ruruna
16  Mar 8:38; Apo 13:46; 1Ko 1:18-24Káp iau te rumrum kunán á lain arbin kabin ái á rakrakai si Káláu suri aliu rung no di ruruna. Má a támin ngo ái Káláu a mulán longoi ngorer uri narsán tan Iudáiá, má namur uri narsán rung tili risán mul. 17  Aba 2:4; Rom 3:21-22Lain arbin a kip auti ngo ái Káláu ákte artálár suri obop git giták nokwan i mátán kabin i kángit ruruna masik. Git mánán ngo a támin á minái kabin i worwor si Káláu tili Buk Tabu er a parai ngo
“Koner iakte utngi ngo a nokwan i matang kabin a ruruna,
ái na liu.”
Ái Káláu a togor ​mai rung tili risán ​kabin di longoi sápkin
18 Tilami bát ái Káláu a aposoi kán togor, má kán togor a kis pagas i bos sápkin tatalen tan kálámul di lu longoi má ninsi di er di tur kaplah alar Káláu. Di longoi bos sápkin tatalen erei má ngorer di pus páptai á támin sur Káláu na mák tur soura. 19  Apo 14:15-17, 17:24-28Dikte mánán no i tan táit sur Káláu kabin ái Káláu sang ákte inngasi singin matananu no. 20  Iop 12:7-9; Sak 19:1Turpasi tili tangkabin er ái Káláu a aksimi naul matmatngan pokon, ninsin ái Káláu ákte tur talas. A támin ngo kápte git artálár suri gita mákái mai mát git ngádáh a kis ngoi ái Káláu. Ái sár ninsin sang a talas, má git lu mák tusi ninsin tili táit a aksimi, ngorer ngo kán rakrakai a kis áklis má ngo ái sang á Káláu a pakta alari tan táit no. Matananu di mákái akaksim si Káláu má dik mák ilmi ngo ái Káláu a kis. Ái sár di pua palai táit a talas uri narsá di, má ngorer kápate artálár suri da arangat kári kándi bit ngo kápdite mánán i Káláu.
21  Epe 4:17-18Wa a támin ngo di mánán i Káláu, ái sár kápdite rumrum singin ngo para agasi ngo ái sang ái Káláu, má kápdite ot kuluk uri narsán mul. Ái sár kándi holhol sur Káláu a tu wáráh sár, má kápdite arwat suri da talas sur Káláu kabin nárum i di a káng mai kuron. 22  Ier 10:14; 1Ko 1:20Di kaiang pasi ngo di tám mánán, ái sár kápte. Wa di tartar ngul sár i di. 23  Nag 4:15-19; Sak 106:20Di matai suri lotu uri narsán ái Káláu Sorsorliu, koner káp a tini mat. Ái sár di ilang suri lotu uri narsán táit dikte longoi ák mák ngoro kálámul, koner sár a lu mat. Má dik lotu mul uri narsán tan man má bos rokoi má tan táit a lu kárkap tangrai bim.
24 Má ngorer ái Káláu a hol pala di má dik lu longoi arliu i di sang á bos sápkin tatalen er nárum i di a kákir suri, ngorer i sursur suri longoi sápkin má tatalen a arumrum kalengnai kápán páplun i di. 25 A hol pala di ái Káláu ngorer kabin di arkawar palai támin a arinngas sur Káláu má dik ilang suri bos angagur án káláu. Ngorer di lotu uri narsán táit ái Káláu ákte aksimi alar Káláu sang, koner ákte aksimi tan táit no. Má ái masik gita párnga áklisnai! A támin.
26 Má pasi á ngorer ái Káláu a hol pala di má dik mur i bos durwán tatalen. Bos wák di matai mur i tatalen a nokwan suri bop tiklik mai káláu, ki dik arkeles uri lite sál má dik bop mam di sang. 27  Him 18:22, 20:13; 1Ko 6:9Má tan káláu di mul di arkeles uri lite sál er alari tatalen ái Káláu a aksimi ngo da mur on. Di matai suri bop mai wák, má dik sursur suri longoi sápkin mai bos káláu. Bos kálámul di lu longoi sápkin tatalen er, má ngorer dik otoi rangrangas artálár mai sápkin dikte longoi.
28 Matananu er kápdite hol apakta on ngo di mánán i Káláu, má ngorer ái Káláu a hol pala di suri da mur arwat pasi kándi sápkin holhol, má dik longoi tatalen kápate kuluk ngo da longoi.
29 Kándi tu balbal mur i sál kápate nokwan,
má dikte káng mai bos toltolom sápkin,
má gong suri táit,
má long bengtai kálámul.
Má dikte káng mul mai kon suri kiskis kán lite,
má up bingi kálámul,
má arngangar,
má agur pasi kálámul,
má hol sáksák uri kálámul,
má kip wor.
30 Má di lu angagur i mátán matananu uri turán,
má mikmikwa Káláu,
má ot bilingnai kálámul,
má hol apakta pas di sang,
má tubán apakta pasi ngis di.
Má dik poklah pasi hutngin sápkin,
má kápdite taram i rang mám di má rang kák di.
31 Di mur i tatalen kán ngul,
má kápdite long artálár i kándi oror,
má káp kándi te armámna uri narsán rang buh di,
má dik lu sák mai tan kálámul no.
32 Di mánán sár ngo ái Káláu ákte parai ngo ái rung di longoi matngan ngorer, a nokwan sang ngo da mat. Mái sár kápte di arsok on, má kándi tu longoi sang i tan sápkin tatalen er. Áá, kándi tunga longoi sang ngorer, má di bontai mul i kándi sápkin mai sormángát tari rang tur di suri di mul da tunga longoi.

1:1: Apo 9:15

1:2: Rom 16:25-26

1:5: Apo 26:16-18; Gal 2:7-9

1:7: Lál 6:25-26

1:10: Apo 19:21; Rom 15:23

1:13: Apo 19:21

1:16: Mar 8:38; Apo 13:46; 1Ko 1:18-24

1:17: Aba 2:4; Rom 3:21-22

1:19: Apo 14:15-17, 17:24-28

1:20: Iop 12:7-9; Sak 19:1

1:21: Epe 4:17-18

1:22: Ier 10:14; 1Ko 1:20

1:23: Nag 4:15-19; Sak 106:20

1:27: Him 18:22, 20:13; 1Ko 6:9